“Hoboj” je krátká povídka gruzínského spisovatele Edišera Kipianiho.
Děj
Hlavní postavou je muzikant Dimitri, který hraje na hoboj v opěrném orchestru již 35 let. Během tolika let se se všechny partie znal dobře nazpaměť a nové opery nevznikají často, proto i práce orchestrového hobojisty vyniká asi tak jenom jednotvárnosti.
Samozřejmě, veškerá sláva se vzdává opeře, zvlášť její premiéře a o orchestru se napíše tak maximálně, že “zněl perfektně”.
Jednou na ulici náš hobojista za zády uslyší dialog:
muž: — Víš, kdo je ten pán?
žena: — Kdo?
muž: — To je ten, bez koho nemůžou ani začít hrát Daisi*.
Muzikantovi málem klepne srdce a tak se ani neotočí se podívat, kdo ho poznal. A uvědomí si že skutečně ano, bez něj se známá opera nemůže ani začít, protože vstupní melodii hraje právě on! Dimitri si v ten okamžik uvědomí, že teď ta sláva patří jenom jemu a nikomu dalšímu. Omámený uznáním Dimitriovi se zdá, že teď najednou ho všude poznávají a dávají mu cestu.
Povídka končí tím, že okřídlený jde do opery, vykouří jednu za druhou dvě cigarety a málem zmešká vystoupení, které odehraje trochu falešně.
Zfilmování
V roce 1977 povídka posloužila jako scénář ke krátkému filmu režiséra Revaze Kezeliho “Hoboj”.
* Daisi známá opera Zakarii Paliašviliho.
Autor: Dmitry Lovermann