“Nevděčný” (უმადური) je jedna z povídek gruzínského autora Nodara Dumbadzeho.
Děj se odehrává 28.11.1970, nejspíš den narozenin Guduliho Berežianiho (hlavní postava).
Hlavní postavy
- Guduli Berežiani (má narozeniny – 100 let), má syny v Batumi, Poti, Kutaisi, Tbilisi. Počet dětí a vnoučat: 23, žije na vesnici sám, má kohouta, krávu, slepice a sousedského kluka Uču.
- Longinoz – přezdívka kohouta
- Uča Melimonadze – sousedský kluk
- Ksenia Melimonadze – sousedka, matka Učiho, vychovává syna bez manžela.
- Dimitri – jeden ze synů Guduliho
Obsah
Povídka začíná setkáním Guduli a Učou, mladým sousedským klukem, který přišel pro džem a Guduli mu místo toho dává čerstvé mléko od své krávy.
Guduli se dívá na mladou generaci, vrácí se mu vzpomínky z mládí a lituje toho, že si nevážil toho, že mu Bůh daroval 100 let života. Začne se loučit a děkuji slunci, své krávě, kohoutovi, vínu v kvevri, hruškou, pak svému srdci, rukám, očím a rozumu, a v okamžik, kdy se chce rozloučit se svým vnukem a jeho matkou, zapomene na jejich jména. Pak se zastřelí.
Na pohřeb přijede starší syn Guduliho – Dimitri, který zřejmě byl víc utrápený z toho, že musel přijet na pohřeb otce, než z toho, že jeho otec zemřel. Dimitri vzpomíná na dárky, které dal otcovi a také zmíňuje drahý pohřeb a ostudu, kterou způsobil Guduli svým dětem tím, že spáchal sebevraždu.
Dimitri (o zemřelém otcovi během pohřbu):
“Co povím přátelům, kamarádům?! Jak vysvětlím tento čin? Žít s námi ve Tbilisi nechtěl – prý nemohl opustit hrobku manželky!.. A k tomu ještě – kráva, slepice nějaké… Však je to vychrtlá kráva a voškubaný kohout!.. a barák – barabizna! .. Že prý bez Uči si neumím představit život! Nu, představte si to? A to mi řekl můj vlastní otec!”
autor: Dmitry Lovermann