Temur Babluani (gruzínsky თეიმურაზ ბაბლუანი, nar. 20.3.1948 Svaneti, Rača-Lečchumi, Kvemo-Svaneti) – je gruzínský filmový režisér, scénárista a herec.
Babluani se narodil v hornaté svanetské vesnici Čaguri v Gruzínské SSR. Vystudoval Státní divadelní ústav v Tbilisi v roce 1979 pod vedením Tengize Abuladzeho a Irakliho Kvirikadzeho. Účinkoval ve filmech ze sovětské éry “Usměvaví chlapci” (ღიმილის ბიჭები, 1969), “Moje rodná země” (მშობლიურო ჩემო მიწავ, 1980) a “Kukarača” (კუკარაჩა, 1982); a režíroval “Přelet vrabců” (ბეღურების გადაფრენა, 1980) a “Bratr” (ძმა, 1981).
Jeho “Slunce nespících” (უძინართა მზე, 1992), na kterém byl také skladatelem, se stal kultovním filmem v Gruzii a získal hlavní ceny na festivalech v Tbilisi (Gruzie) a Soči (Rusko) a také “Stříbrný medvěd” za mimořádný umělecký přínos na 43. mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. V roce 1996 byl jedním z producentů filmu “1001 recept zamilovaného kuchaře” (შეყვარებული კულინარის 1001 რეცეპტი) režisérky Nany Džordžadze, který se stal prvním gruzínským filmem, který byl nominován na Oscara.
Jeho starší syn, Géla Babluani, je také filmař; mladší, Giorgi, je herec.
Romány