Irma Beridze (gruzínsky ირმა ბერიძე, anglicky Irma Beridze) se narodila v roce 1972 v Tbilisi a vystudovala státní univerzitu Ivane Javakhishviliho ve Tbilisi se specializací na filozofii a žurnalistiku. Pracovala v různých sociologických výzkumných centrech (Gorbi, Logos, IPM) a pro ministerstvo kultury a památkové ochrany Gruzie. Byla vybrána jako finalistka literární a výtvarné soutěže „Tbilisi 2017“ o nejlepší poezii roku. Byla publikována v různých literárních časopisech (‘Literary Palette’, ‘Dawn’ (‘Tsiskari’), ‘New Treasure’ (Akhali Saunje), ‘Arili’). Její básně byly přeloženy do angličtiny a publikovány v literární antologii „Modern Georgia: Poetry and Prose”
Je autorkou projektu „Budoucí spisovatel“ a projektu „Literární soutěž pro studenty žijící v horských oblastech Gruzie 2013-2014“ (Ministerstvo kultury a památkové ochrany Gruzie) realizované ve vysokohorských oblastech Gruzie.
BIBLIOGRAFIE
Růžová zahrada, Saari Publishing, 2012
LITERÁRNÍ CENY A OCENĚNÍ
První cena v Soutěžní výstavě poezie -2011′ v kategorii Dětská poezie 2011
პაწაწინა ნელა
ეუბნება ნიკოს:
– თუ გინდა რომ მუდამ
შემოდგომა იყოს,
ჩვენს სოფელში მოდი,
შევეხვეწოთ ყველას:
– ნე დაბერტყავთ კაკალს!
– ნუ გაკრეფავთ ვენახს!
სულ თუ ესხა ხეებს
ატამი და ვაშლი,
მუდამ შემოდგომა
ხომ იქნება მაშინ!
– მუდამ შემოდგომა
ვის რად უნდა, დაო,
ახალი წლის ღამეს
ვაშლით ვიგუნდაოთ?!
Autor : Šalva Kikodze
Malíř | Ramaz Čantladze |
Rozměr | 90 x 160 x 2 cm |
Provedení | olej na plátně |
Jiné názvy obrazu | Repetition, Series of Ballerinas |
Název obrazu francouzsky | Femme assise au vase bleu |
Provedení | olej na plátně |
Velikost | 35 x 27 cm. (13.8 x 10.6 in.) |
profil umělce: Giorgi Gabašvili
Nira Gelašvili (gruzínsky ნაირა გელაშვილი, anglicky Naira Gelashvili), nar. 28.10.1947 je gruzínská spisovatelka, filoložka, germanistka a aktivistka. Od roku 1997 šéfredaktor literárně-filozofického časopisu “Afri”.
Život a kariéra
Otec Nairy Vladimír Gelašvili byl známý vinař. Matka Nino Nozadze je váženou lékařkou. Po absolvování školy se zlatou medailí pokračovala v roce 1965 ve studiu na Fakultě západoevropských jazyků a literatury na Státní univerzitě ve Tbilisi, obor germanistika a pak v postgraduálním studiu se specializací na dějiny západoevropské a americké literatury (1970-73).
Od roku 1969 působí jako překladatelka. Ukázky německé filozofie a poezie, které přeložila z němčiny, jsou publikovány v různých časopisech a v novinách “Literární Gruzie”.
V roce 1972 sovětská energetická agentura nedovolila Naiře Gelašvili odjet do Německé demokratické republiky, aby dokončila poslední kurz svého postgraduálního studia. V roce 1975 se Givimu Margvelašvilimu a Naiře Gelašvili narodila dcera Anna.
Vydala sérii příběhů a román “Pokoj matky” (დედის ოთახი, 1985). Je jednou z nejhorlivějších následovnic evropské existencialistické prózy v moderní gruzínské literatuře. Gelašvili také studovala folklór kavkazských národů a stojí v čele kulturní nevládní organizace “Kavkazský dům”.
Díla
Romány a sbírky povídek
Poezie
Ocenění
Zdroje
en.wikipedia.org
caucasianhouse.ge
Šalva Kikodze (gruzínsky შალვა ქიქოძე; anglicky Shalva Kikodze; 1894 – 7. listopadu 1921 Freiburg im Breisgau) byl gruzínský expresionistický malíř. V letech 1914 až 1918 studoval v Moskvě na škole malby, sochařství a architektury, v letech 1918 až 1920 pobýval v Tbilisi, kde tvořil divadelní dekorace). Spolu s Lado Gudiašvilim a Davidem Kakabadzem je považován za klíčovou postavu umění gruzínské avantgardy počátku dvacátého století. Pravda, na rozdíl od Šalvy žili jeho přátelé dlouhý a kreativní život a stali se slavnými umělci. Šalva na téměř 100 let byl zapomenut. Jeho díla byla uchovávána ve skladech Státního muzea umění Gruzie a v soukromých sbírkách. A teprve velká osobní výstava v roce 2016 v Tbilisi vrátila Kikodze ze zapomnění.
Šalva Kikodze se narodil v gruzínské vesnici Bachvi v Gurii. Studoval na gymnáziu gruzínské šlechty. V roce 1914 nastoupil na Právnickou fakultu Moskevské univerzity a poté začal studovat na Moskevské škole malířství, sochařství a architektury. Revoluce roku 1917 ho přinutila vrátit se do Gruzie.
Ve Tbilisi začal Kikodze pracovat jako jevištní výtvarník a dekoratér v divadle. V roce 1919 Společnost gruzínských umělců vyslala Kikodzeho a jeho dva umělecké přátele Davida Kakabadze a Lada Gudiašviliho do Paříže, aby pokračovali ve vzdělávání v Evropě.
Šalva Kikodze se snažil pokrýt všechny žánry – maloval dějové scény, krajiny a portréty. V roce 1921 se v galerii Unicorn konala výstava gruzínských umělců – Kakabadze, Gudiašvili a Kikodze. Tato výstava měla velký úspěch a hlasitě deklarovala originální kreativitu gruzínských avantgardních umělců.
Kritici psali, že Kikodzeho tvorba má blízko k německému expresionismu a vyznačuje se zájmem o barvy a zručným širokým tahem štětce.
V roce 1921 umělec onemocněl a odjel se léčit do Německa. Šalva zemřel téhož roku. Byl pohřben ve Freiburgu. Bylo mu pouhých 27 let.
Kikodzeho kreativní odkaz se vrátil do Gruzie díky jeho přátelům. Většina umělcových obrazů se nyní nachází ve sbírce Národního muzea umění Gruzie ve Tbilisi.
Galerie