Aleksandre Gomelauri
Aleksandre Gomelauri (*22.9.1907 Tbilisi – †29.7.1966 Pantheon Didube, Tbilisi) – gruzínský herec.
Po ukončení školy pokračoval v roce 1929 ve studiu na ekonomické fakultě Tbiliské státní univerzity. Svou divadelní kariéru začal v Dělnickém divadle ve Tbilisi v roce 1927. V letech 1928-1931 byl pozván do nově založeného gruzínského divadla mladých diváků ve Tbilisi, kde působil v roce 1931. V letech 1931-1933 byl angažován v gruzínském divadle mladých diváků v Kutaisi a od roku 1933 až do své smrti byl hercem v divadle Mardžanišvili. Ztvárnil asi 150 rolí, mezi něž patří: Švejk (I. Hašekův “Statečný voják Švejk”), Kakuta (P. Kakabadze “Kvarevre Tutaber”), Giorgi (I. Čavčavadzeho “Zlomený most”), princ Manučar, guvernér, Smagin (Sh. Dadianiho “Ninošviliho Guria”, “Z jiskry”), Kinto a ruský hudebník (Z. Antonov “Zatmění slunce v Gruzii”), Gromov (I. Vakeli “Shamil”), Ziguia a Mouravi (Avk. Tsagareliho “Co jsi viděl, už to neuvidíš”), Bobčinskij (“Revizor” N. Gogola), bankéř (V. Toler “Hoopla, žijeme”), Rodrigo, Capulet (W. Shakespeare “Othello” a “Romeo a Julie”) a další. Z filmových rolí stojí za zmínku: vojenský lékař (1941, “Dívka z Gaghmi”), Devi (1955, “Ciskara”), Omarašvili (1957, “Otaraant Kvriv”), Ilia Čavčavadze (1961, “Glakh’s Tale” ). Al. Gomelauri byl také mistrem popového žánru a často hrál skeče a miniatury.
Ocenění, bonusy a ceny
1958 – lidový umělec Gruzie
1943 – Ctěný umělec Gruzie
Zdroj: Gruzie: Encyklopedie: sv. – Vol., 2012. – str. 90; Ročník 2007: divadlo, hudba, kino, choreografie – Ročník, 2007. – str.87
Irma Beridze
Irma Beridze (gruzínsky ირმა ბერიძე, anglicky Irma Beridze) se narodila v roce 1972 v Tbilisi a vystudovala státní univerzitu Ivane Javakhishviliho ve Tbilisi se specializací na filozofii a žurnalistiku. Pracovala v různých sociologických výzkumných centrech (Gorbi, Logos, IPM) a pro ministerstvo kultury a památkové ochrany Gruzie. Byla vybrána jako finalistka literární a výtvarné soutěže „Tbilisi 2017“ o nejlepší poezii roku. Byla publikována v různých literárních časopisech (‘Literary Palette’, ‘Dawn’ (‘Tsiskari’), ‘New Treasure’ (Akhali Saunje), ‘Arili’). Její básně byly přeloženy do angličtiny a publikovány v literární antologii „Modern Georgia: Poetry and Prose”
Je autorkou projektu „Budoucí spisovatel“ a projektu „Literární soutěž pro studenty žijící v horských oblastech Gruzie 2013-2014“ (Ministerstvo kultury a památkové ochrany Gruzie) realizované ve vysokohorských oblastech Gruzie.
BIBLIOGRAFIE
Růžová zahrada, Saari Publishing, 2012
LITERÁRNÍ CENY A OCENĚNÍ
První cena v Soutěžní výstavě poezie -2011′ v kategorii Dětská poezie 2011
ნელის სურვილი
პაწაწინა ნელა
ეუბნება ნიკოს:
– თუ გინდა რომ მუდამ
შემოდგომა იყოს,
ჩვენს სოფელში მოდი,
შევეხვეწოთ ყველას:
– ნე დაბერტყავთ კაკალს!
– ნუ გაკრეფავთ ვენახს!
სულ თუ ესხა ხეებს
ატამი და ვაშლი,
მუდამ შემოდგომა
ხომ იქნება მაშინ!
– მუდამ შემოდგომა
ვის რად უნდა, დაო,
ახალი წლის ღამეს
ვაშლით ვიგუნდაოთ?!
“Zkouška”, série Baletky (2011)
| Malíř | Ramaz Čantladze |
| Rozměr | 90 x 160 x 2 cm |
| Provedení | olej na plátně |
| Jiné názvy obrazu | Repetition, Series of Ballerinas |
“Žena sedící s modrou vázou”
| Název obrazu francouzsky | Femme assise au vase bleu |
| Provedení | olej na plátně |
| Velikost | 35 x 27 cm. (13.8 x 10.6 in.) |
Naira Gelašvili
Nira Gelašvili (gruzínsky ნაირა გელაშვილი, anglicky Naira Gelashvili), nar. 28.10.1947 je gruzínská spisovatelka, filoložka, germanistka a aktivistka. Od roku 1997 šéfredaktor literárně-filozofického časopisu “Afri”.
Život a kariéra
Otec Nairy Vladimír Gelašvili byl známý vinař. Matka Nino Nozadze je váženou lékařkou. Po absolvování školy se zlatou medailí pokračovala v roce 1965 ve studiu na Fakultě západoevropských jazyků a literatury na Státní univerzitě ve Tbilisi, obor germanistika a pak v postgraduálním studiu se specializací na dějiny západoevropské a americké literatury (1970-73).
Od roku 1969 působí jako překladatelka. Ukázky německé filozofie a poezie, které přeložila z němčiny, jsou publikovány v různých časopisech a v novinách “Literární Gruzie”.
V roce 1972 sovětská energetická agentura nedovolila Naiře Gelašvili odjet do Německé demokratické republiky, aby dokončila poslední kurz svého postgraduálního studia. V roce 1975 se Givimu Margvelašvilimu a Naiře Gelašvili narodila dcera Anna.
Vydala sérii příběhů a román “Pokoj matky” (დედის ოთახი, 1985). Je jednou z nejhorlivějších následovnic evropské existencialistické prózy v moderní gruzínské literatuře. Gelašvili také studovala folklór kavkazských národů a stojí v čele kulturní nevládní organizace “Kavkazský dům”.
Díla
Romány a sbírky povídek
- Román “Já jsem ona” (Ich bin sie, překlad z gruzínštiny do němčiny – Lia Wittek, vydavatelství Verbrecher Verlag, Berlín 2017, ISBN ISBN 978-3-95732-230-2
- “Matčin pokoj” (1987)
- “Měsíční zahrada” (1990)
- “Tragická gradace” (literární a publicistické spisy o důležitých společenských a politických problémech)
- “Psí bouda”
- “Střepy zrcadla” (2006)
- “Ambri, Umbri a Arab” (1982)
- “Jsem ten jeden” (2012)
- “…můj pták, můj provaz, moje řeka…” ( „…ჩემი ჩიტი, ჩემი თოკი, ჩემი მდინარე…“, 2017).
Poezie
- O míru, smutku a utěšení (Čtyři básně, 1997)
- Čas, chleba a víno (kolekce veršů, básní a písní, 2006)
Ocenění
- Literární cena „Saba“ za nejlepší román roku za „Jsem ten jeden“ (2013)
- Literární cena „Saba“ za nejlepší román roku za „První dva kruhy a všechny ostatní“ (2010)
- Státní cena Iliji Čavčavadze za umělecké dílo
- Literární cena „Gala“ za nejlepší literární projekt pro Rainera Marii Rilke (dílo v pěti svazcích s komentářem) (2007)
- Cena rakouského ministerstva kultury za překlady děl R. M. Rilkeho (1999)
Zdroje
en.wikipedia.org
caucasianhouse.ge