• Stručné obsahy knih, recenze, anotace
  • Obrazy
  • Knihy
  • Citáty

Dizzy

  • Home
  • Osobnosti
    • Všechny
    • Architekti
    • Básníci
    • Dramatici
    • Herci
    • Pedagovové
    • Překladatelé
    • Spisovatele
    • Malíři
    • Režiséři
  • Knihy
  • O portálu

Hrušková louka (Nana Ekvtimišvili)

10 months ago Gruzínská literatura, Knihy, Nana Ekvtimišvili, Nana Ekvtimišvili - díladěcák, děti, dětský domov, kniha, literatura, Nana Ekvtimišvili, Recenze

Hrušková louka (Nana Ekvtimišvili)Hrušková louka – první román Nany Ekvtimišvili, který byl vydán nakladatelstvím Bakur Sulakauri Publishing v Gruzii v roce 2015. V následujícím roce 2016 publikace dostala řadu vyznamenání:

  • Saba Award v kategorii “Debutový román”
  • Ilia University Literary Award – jako nejlepší gruzínským román v roce 2014-2015.
  • Litera Award – v kategorii “debutový román”

V roce 2017 vydavatelství Suhkramp Publishing (Německo) vydalo německý překlad “Hruškové zahrady” pod názvem Das Birnenfeld.

Názvy románu v jiných jazycích

českyHrušková louka
gruzínskyმსხლების მინდორი
anglickyPear Field
německyDas Birnenfeld
ruskyГрушевая поляна

Anotace

“Musím zabít Vano!” – myslí si to osmnáctiletá Lela, bývalá žákyně tbiliské internátní speciální školy. Je dost stará na to, aby opustila toto místo, kde strávila celý svůj život, ale neopustila. Lela zůstává ve škole proto, aby se postarala o opuštěné děti, a vymyslí plán na pomstu učiteli dějepisu za to, že sexuálně zneužívá svěřenkyně. Co se skutečně děje za zavřenými dveřmi školy, poblíž které se nachází hrušková louka? Je násilí jedinou cestou k osvobození?

Pestrý román z filmového postsovětského prostředí o opuštění a hledání přítele, o tom, jak mohou být lidé obzvlášť krutí k těm, kterým mohou pomoci, o tlumení předsudků. Ale i toto je román, který dává naději: jak na probuzení spravedlnosti ve společnosti, tak na nalezení osobního štěstí.

Seznam hlavních postav románu

  • Lela – starší chovankyně, hlavní postava románu.
  • Levan – chovanec dětského domova, 12 let, má rodiče, což znamená, že nemůže být adoptován “novými rodiči”
  • Dali – chovankyně
  • Marika – sousedská holka, se kterou Lela kamaradila, když obě byly malé (sexuální hrátky). Neměla otce.
  • Guľnara – učitelka pracovních činností
  • Irakli Tskhadadze– chovanec, 9 let. Do dětského domova ho přivedla vlastní matka s tím, že na víkend bude jezdit domů (nikdy se nestalo). Stále volá matce, která se mu vyhýbá (odstěhovala se do Řecka).
  • Avto – učitel tělocviku v dětském domově
  • Vano – učitel dějepisu, zástupce ředitele, sexuálně zneužívá chovankyně.
  • Goderdzi – syn Venery, svobodný, věk kolem 40 let
  • Mzia – sousedka, které chovanci jednou za čas chodí zatelefonovat.
  • John a Deborah – adoptivní rodiče (z USA) Iraklího.

Vedlejší postavy

  • Gnaco – syn Tariela, svobodný, cca 30 let. Říká se o něm, že se zbláznil když byl na vojně a po návratu z armády se léčil v psychiatrické nemocnici.
  • Koba – chovanec, 25 let
  • Zaira – sousedka, provozuje trafiku
  • Venera – sousedka, věk kolem 60 let.
  • Koba – soused
  • Tina – stařenka sousedka
  • Iakov – farář v církvi
  • Koba – soused, měl sex s Lelou za peníze, která ta vydělávala na doučování angličtiny pro Iraklího. Koba nejednou mlátil Lelu.
  • Vaska – chovanec romského původu
  • Pako – chovanec, 6 let
  • Stella – chovankyně
  • Cico – ředitelka dětského domova
  • Temur – manžel Cico.
  • Inga – matka Irakliho.
  • Tariel – pracovník ostrahy v dětském domově
  • Nargiza – manželka Tariela
  • Firuz – městský policejní důstojník (pochází z Charaguli)
  • Sergo Vardošvili – chovanec, 10 let, zemřel po autonehodě, pohřben na hřbitově v Avčala.
  • Kolja – chovanec, 10-15 let (není na něm poznat, nikdo to neví)
  • Ivlita – babička – sousedka matky Iraklího.
  • Kirill – bývalý chovanec (původem Rus), ukončil školu s vyznamenáním, vystudoval univerzitu.
  • Ira – bývalý chovankyně (matka Ruska, otec Gruzínec), měla hodně sourozenců, po střední škole (absolvovala s vyznamenáním, vystudovala právnickou fakultu, později vyhrála soudní proces proti vlastní matce (zbavení rodičovské odpovědnosti).
  • Marcel – svěřenec, černoch, původem z Batumi, 15 let
  • Laša – svěřenec
  • Feliks – svěřenec, nedokončil školu, začal pracovat fyzicky.
  • Oksana – svěřenkyně, Ruska, byla populární u chlapců z celého okolí (za odměny).
  • Ilona – chovankyně romského původu.
  • Dato – svěřenec, ocitl se v dětském domově po tom, co mu zemřeli rodiče v autonehodě.
  • Marina – chovankyně, ráda hrála fotbal
  • Ia – sousedka Mzii. Manžel je ve vězení.
  • Manana – nevěsta (vdala se za Goderdzího).
  • Jana – svěřenkyně
  • Irma – druhá manželka Goderdzího
  • Nonna – chovankyně, kterou přivedli do dětského domova opatrovníci po smrti Nonnových rodičů. Nakonec opatrovníci berou Nonnu zpět z dětského domova k sobě.
  • Džiľda – chovankyně, Jezidka, 7 let.
  • Madonna – fotografka, která přijela fotit děti, věk kolem 50 let. Dlouhodobě žije ve spojených státech, přijela najít dítě pro adopci pro své kamarády v USA.
  • Džanetta – sousedka Tiny.
  • Šalva – řidič, pravděpodobně příbuzný Madonny.
  • Chatuna – mladá praktikantka z Rustavi.
  • Šušana – babička Lely

Datum publikace: 24.9.2024
Autor: Dmitry Lovermann

Važa Egriseli (Dolbaja)

10 months ago Básníci, Osobnosti, Profily spisovatelů, UncategorizedVaža Dolbaja, Važa Egriseli
Važe Egriseli (Dolbaja)

Važa Egriseli (Dolbaja)Važa Egriseli (gruzínsky ვაჟა ეგრისელი, anglicky: Vazha Egriseli, skutečné jméno: Važa Dolbaja (ვაჟა დოლბაია), nar. 15.5.1941 vesnice Chorgi, okres Chobi, Samegrelo, Gruzie) – je gruzínský inženýr, právník, překladatel, básník a filolog.

Životopis

Absolvoval Institut komunikací v roce 1961, právnickou fakultu státní univerzity v Tbilisi v roce 1967, Moskevskou institut světové literatury Gorkého v roce 1983. V letech 1984-1992 byl zástupcem šéfredaktora časopisu „Pirimze“, v letech 1993-2000 byl generálním ředitelem vydavatelství „Čekání“ a šéfredaktorem deníku „Amaghlebi“. Od roku 2001 je ředitelem nakladatelství Akademie věd Abcházie a novin “Dioskur”, kde působí jako redaktor. Od roku 1967 publikuje básně.

Jeho literární křest proběhl v roce 1967, kdy v okresních novinách Chobi vyšla báseň „Matka“ (დედა). Od té doby byly jeho básně systematicky publikovány v gruzínských literárních časopisech a novinách, vydávaných jako samostatné knihy. Gruzínští čtenáři si zamilovali a pochopili jeho básnické sbírky jako „Povznesení“ (ამაღლება), „Jasnovidění“ (ნათელხილვა), „Chvalozpěv, (საგალობელი), „Život“ (სიცოცხლე), „Bezpodminečnost“ (უნაპირობა), „Ledovce“ (აისბერგები), „Očekávání“ (მოლოდინი), „Vytas meč“ (შეიბნ მახვილი, 1990), “Ať bude světlo” (იქმენ ნათელი, 1993). Samostatně stojí za zmínku “Kolkhurské žalmy” (კოლხური ფსალმუნები) v pěti svazcích, které obsahují více než dvacet tisíc veršů. Je autorem asi třiceti knih. Byla vydána i jeho Malá antologie básní více než padesáti mladých básníků cizích zemí – „Hromada zlata“ (ოქროს მტევანი) a také básně Fjodora Tyutcheva. Byl generálním ředitelem nakladatelství “Čekání”, redigoval noviny “Vzestup” (ამაღლება), “Akademie” (აკადემოს), “Chaldejsko”…


Zdroje:
ka.wikipedia.org – gruzínská verze wikipedii
nlpg.gov.ge – Gruzínský biografický slovník
Gruzínští básníci: encyklopedie / sestavil Aleksandre Elerdašvili – Tbilisi, 2021. – s.126-127

Micheil Arbolišvili

10 months ago Malíři, Osobnosti, Profily mailřů

Micheil Arbolišvili​Micheil Arbolišvili (gruzínsky მიხეილ არბოლიშვილი, anglicky Mikheil Arbolishvili) je gruzínský umělec narozený v roce 1987, který žije a tvoří v Tbilisi v Gruzii. Michail vyrůstal ponořen do pulzujícího světa umění a byl součástí rodiny malířů. Jeho vášeň pro malování byla zřejmá od mládí a v devíti letech již předváděl svůj talent na výstavách v Gruzii i v zahraničí. V letech 2004 až 2008 Micheil zdokonaloval své dovednosti na Státní akademii umění v Tbilisi, kde studoval na Fakultě výtvarných umění.

Vzdělání vytříbilo jeho přirozený talent a vyprofilovalo z něj lyrického umělce, jehož díla se vyznačují spontánností a emocionální hloubkou. Každý kus je často vytvořen na jedno sezení a zachycuje podstatu okamžiku jediným nepřetržitým nádechem. Umění Michaila Arbolišviliho je důkazem jeho obětavosti a jedinečné vize. Jeho práce nepřestává uchvacovat publikum a zve je, aby zažili svět jeho očima a tahy štětcem.

Zdroj: artsper.com

Tamaz Bibiluri

10 months ago Osobnosti, Profily spisovatelů, SpisovateleTamaz Bibiluri

Tamaz BibiluriTamaz Bibiluri (gruzínsky თამაზ ბიბილური), *9.4.1934 Vačnadziani, okres Gurdžaani – †10.12.1992 Tbilisi – byl gruzínský spisovatel a publicista.

V roce 1956 vystudoval Fakultu žurnalistiky Státní univerzity Ivane Džavachišvili ve Tbilisi.

Pracoval v novinách „Mladý komunista“ (ახალგაზრდა კომუნისტი) (později i jako zástupce redaktora) a od roku 1974 až do konce svého života – jako zástupce šéfredaktora novin „Literární Gruzie“ (ლიტერატურული საქართველო). Literárně debutoval v roce 1957 v časopise „Úsvit“(ცისკარი), kde vycházely jeho příběhy. V roce 1973 vyšla spisovatelova první kniha – sbírka esejů a miniatur. Následovala sbírka povídek: „Maska“ (ნიღაბი), romány: „Je čas číst“ (ჟამი კითხულისა), „Dítě měsíce“ (მთვარის შვილი), „Stížnost“ (ჩივილი), román: „Pro sedm hlasů a skřivana“ (შვიდი ხმისა და ტოროლასათვის) a nakonec v roce 1989 kniha pro mládež lidé: “Dron roku”. Díla Tamaza Bibiluri byla přeložena a vydána v cizích jazycích, podle jeho děl byly natočeny celovečerní filmy.

Povídky

  • “Maska” (ნიღაბი)
  • “Dato” (დათო)

Romány

  • “Je čas číst” (ჟამი კითხულისა)
  • “Dítě měsíce” (მთვარის შვილი)
  • “Stížnost” (ჩივილი)
  • “Pro sedm hlasů a skřivana” (შვიდი ხმისა და ტოროლასათვის)

Ocenění a vyznamenání

1992 – Gruzínská státní cena (za dílo “Dron roku”)/Tamaz Bibiluri.- Tbilisi: Nakaduli, 1989. – 341s.

Bibliografie

Psaní : dopisy, portréty, tahy (Autor). – Tbilisi, Merani, 2011. – 576 s.. – ISBN: 978-9941-9224-6-6
Dron roku : Jr. Sask. stáří Pro děti (Autor). – Tbilisi, Nakaduli, 1989. – 341 s.
Malé okénko : osvětlené. Dopisy (Autor). – Tbilisi, Merani, 1988. – 302 s.
Je čas číst; Stížnost; Pro sedm hlasů a skřivana (autor). – Tbilisi, Sabchi. Gruzie, 1987. – 716 s.
Dítě měsíce : Román a povídky (Autor). – Tbilisi, Sabchi. Gruzie, 1981. – 531 s.


Zdroj: Mamulišvili Savane/ Babunašvili Z., Nozadze T. – Vol., 1994. – Str. 86

Važa Pšavela o myšlence jež nemá meze (citát)

Quote10 months ago CitátyVaža Pšavela

“ფიქრი უსამზღვროა, ვითა სამყარო, და უკეთუ ადამიანი მიჰყვა ფიქრს, ვინ იცის სადამდე მიიყვანს…”

Myšlenka je bezrozměrná jako vesmír, a pokud se člověk následuje myšlenku, kdo ví, kam až ho zavede…”

autor: Važa Pšavela, gruzínský básník

Ilia Baramidze

10 months ago Básníci, Osobnosti, Profily spisovatelů, Spisovatele
Ilia Baramidze

Ilia Baramidze Ilja Baramidze (gruzínsky ილია ბარამიძე, anglicky Ilia Baramidze) nar.1947 – je gruzínský spisovatel a básník.

První báseň Ilji Baramidzeho byla publikována v novinách „Tbiliské univerzity“ v roce 1965; Během studentských let byl členem redakční rady Almanachu „První paprsek“; Vydal sbírky: „Předčasné stížnosti“ a „Ze zamrzlého sešitu“; Je také autorem dětských a publicistických sbírek.

Bibliografie

  • Přečasné stížnosti (ნაადრევი ყოჩივარდები) : texty (autor). – Tbilisi, Nobati, 2003. – 169 s.
  • მრგვალეთ-გრძელეთი: pohádka. – Tbilisi, Pohádka, 1993. – 27 s.
  • Slza naděje (იმედის ცრემლი): dopisy (autor). – Tbilisi, Shekarini, 1993. – 92 s.
  • გაგრული რვეულიდან: texty písní (autor). – Tbilisi, Lyrika, 1993. – 48 s.
  • Jak nepřízeň osudu pomohla kocourovi Vasjovi (როგორ უშველა უბედურებამ კატა ვასიას): Ukr. Podle pohádky (autor). – Tbilisi, Klede, 1992. – 16 s.

Zdroj: Gruzínští básníci: encyklopedie / sestavil Aleksandre Elerdašvili.- Tb., 2021.- str. 48

Temur Babluani

10 months ago Osobnosti, Profily spisovatelů, Režiséřifilm, Temur Babluani
Temur Babluani - gruzínský režisér, scenárista a spisovatel.

Temur BabluaniTemur Babluani (gruzínsky თეიმურაზ ბაბლუანი, nar. 20.3.1948 Svaneti, Rača-Lečchumi, Kvemo-Svaneti) – je gruzínský filmový režisér, scénárista a herec.

Babluani se narodil v hornaté svanetské vesnici Čaguri v Gruzínské SSR. Vystudoval Státní divadelní ústav v Tbilisi v roce 1979 pod vedením Tengize Abuladzeho a Irakliho Kvirikadzeho. Účinkoval ve filmech ze sovětské éry “Usměvaví chlapci” (ღიმილის ბიჭები, 1969), “Moje rodná země” (მშობლიურო ჩემო მიწავ, 1980) a “Kukarača” (კუკარაჩა, 1982); a režíroval “Přelet vrabců” (ბეღურების გადაფრენა, 1980) a “Bratr” (ძმა, 1981).

Jeho “Slunce nespících” (უძინართა მზე, 1992), na kterém byl také skladatelem, se stal kultovním filmem v Gruzii a získal hlavní ceny na festivalech v Tbilisi (Gruzie) a Soči (Rusko) a také “Stříbrný medvěd” za mimořádný umělecký přínos na 43. mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. V roce 1996 byl jedním z producentů filmu “1001 recept zamilovaného kuchaře” (შეყვარებული კულინარის 1001 რეცეპტი) režisérky Nany Džordžadze, který se stal prvním gruzínským filmem, který byl nominován na Oscara.

Jeho starší syn, Géla Babluani, je také filmař; mladší, Giorgi, je herec.

Romány

  • “Slunce, měsíc a pšeničné pole” (“მზე, მთვარე და პურის ყანა”, 2018) – debutový

Ramaz Čantladze

10 months ago Malíři, Profily mailřů

Ramaz ČantladzeRamaz Čantladze (gruzínsky რამაზ ჩანტლაძე, anglicky Ramaz Chantladze) je gruzínský umělec narozený v roce 1960, který žije a tvoří v Tbilisi v Gruzii. Vystudoval uměleckou školu Jakoba Nikoladzeho. V letech 1979-1985 studoval na Akademii umění v Tbilisi. Od roku 1997 je členem Svazu umělců Gruzie. Ramaz Čhantladze, všestranný malíř, přitahoval svými díly kritickou pozornost od samého počátku své kariéry. Sám sebe definuje prostřednictvím konkrétní vize a individuálním způsobem. Během své kariéry hledal kreativní cesty, a to nejen umělecké, ale také performance a experimentální malířské techniky. Každý umělec má svůj osobitý způsob vyjádření, který se prezentuje především v jeho umění. Hlavním vyjadřovacím jazykem děl Ramaze Čantladzeho je barva.

Vůdčí roli barev snad nejlépe vystihují jeho vícenásobná zátiší a především „portrétové“ výrazy klaunů. Za zmínku stojí série obrazů pohádkových zvířat a ptáků. Celá plocha maleb je založena na jakési hře s barvami, někdy jsou všechny výrazy v plošných odstínech a někdy se naopak objevují mozaikové barvy, které svou šířkou připomínají techniku ​​pointilismu. Navíc výrazová síla světlých barev a vzájemný vztah jasných tónů spouští asociaci Vitrage Art.

Velký význam mají i barevné obrysové obrázky, které tvoří celou barevnou plochu. Vertikální toky a spirálovité pohyby kontur tak či onak reagují na kompoziční obrazy a barevné rytmy každého konkrétního případu. Možná proto v každém, kdo se podívá na jeho četná díla, vyvolává umělec zvláštní pocit. Tvary a předměty na jeho obrazech jsou před diváky jaksi sjednoceny obrysy.

Obrazy

  • Ramaz Čantladze - obraz Zkouška, série baletek
    “Zkouška”, série Baletky (2011)

Neli Gabričidze

10 months ago Básníci, Osobnosti
Neli Gabričidze - gruzísnká básnička

Neli GabričidzeNeli Gabričidze (gruzínsky ნელი გაბრიჩიძე, anglicky Neli Gabrichidze, *1937 Tbilisi – †22.12.2005 Bochum, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) – gruzínská básnička.

Jeho první básně byly publikovány v roce 1955. Vydal sbírky básní: “Výstup na Slunce” (მზეზე ამოსვლა), “Rozjasnění počasí” (გამოდარება), “Bílý heřmánek” (თეთრი გვირილა), “Kodžorské violky” (კოჯრის იები), „Pestré klubko“ (ჭრელი გორგალი), „Vyhlídka“ (გადასახედი); Několik sbírek věnoval také dětem. Zemřel v Německu.

Bibliografie
Recenze : Básně (Autor). – Tbilisi, Sovětská Gruzie, 1984. – 133 s.
Světlo jara : Básně (autor). – Tbilisi, Nakaduli, 1982. – 55 s.
Poems of Kojri : Poems (Autor). – Tbilisi, Merani, 1978. – 82 s.
Heřmánek bílý : Básně (Autor). – Tbilisi, Sovětská Gruzie, 1976. – 87 s.
Poems of Kojri : Poems (Autor). – Tbilisi, Merani, 1973. – 151 s.
Vydání : Básně (Autor). – Tbilisi, Sovětská Gruzie, 1968. – 66 s.
Kdo je viníkem? : Báseň (Autor). – Tbilisi, Nakaduli, 1963. – 19 s.


Zdroj: Gruzínští básníci: encyklopedie / sestavil Aleksandre Elerdašvili.- Tb., 2021.- str. 73-74

“Vozík”

Image10 months ago Felix Varlamišvili, Felix Varlamišvili - obrazy

autor: gruzínský malíř Felix Varlamišvili aka Felix Varla

Provedeníolej na plátně
Velikost54.5 x 65.5 cm. (21.5 x 25.8 in.)

Jiné názvy obrazu, které se dá nají na internetu:

  • Carrying firewood
  • La charrette
  • Переноска дров
Stránka 10 of 13« První«...89101112...»Poslední »
 Poslední 
  • Čabua Amiredžibi21/05/2025
  • “Chambord”, 198529/10/2024
  • Ana Kalandadze24/10/2024
  • Revaz Inanišvili23/10/2024
  • Ramaz Gigauri22/10/2024
 Témata 
  • Aka Morčiladze
  • Aka Morčiladze – knihy
  • Ana Kalandadze
  • Anastasia Chatiašvili – díla
  • Architekti
  • Arčil Sulakauri
  • Arčil Sulakauri – díla
  • Básníci
  • Citáty
  • Dramatici
  • Džemal Karčchadze
  • Džemal Karčchadze – díla
  • Džemal Topuridze
  • Džemal Topuridze – díla
  • Edišer Kipiani
  • Edišer Kipiani – díla
  • Ekonomové
  • Felix Varlamišvili
  • Felix Varlamišvili – obrazy
  • Filozofové
  • Giorgi Gigo Gabašvili
  • Giorgi Gigo Gabašvili – obrazy
  • Giorgi Kekelidze – díla
  • Givi Čičinadze
  • Givi Čičinadze – báseň
  • Givi Gegečkori
  • Gruzínská literatura
  • Gruzínská poezie
  • Guram Gegešidze
  • Guram Rčeulišvili
  • Herci
  • Historie
  • Ilia Čavčavadze
  • Ilia Dadašidze
  • Ioseb Nonešvili
  • Irakli Čarkviani – píseň
  • Irakli Samsonadze – knihy
  • Jakob Gogebašvili
  • Kino
  • Knihy
  • Laša Bugadze
  • Laša Bugadze – díla
  • Luka Chatiašvili – díla
  • Malíři
  • Mari Bekauri – díla
  • Micheil Kvlividze
  • Muchran Mačavariani
  • Murman Lebanidze
  • Nana Ekvtimišvili
  • Nana Ekvtimišvili – díla
  • Niko Pirosmani – obrazy
  • Nikoloz Baratašvili
  • Nikoloz Gabaoni – díla
  • Nodar Dumbadze
  • Nodar Dumbadze – knihy
  • Nugzar Šatiadze
  • obrazy gruzínských malířů
  • Osobnosti
  • Otar Čiladze
  • Otia Ioseliani
  • Otia Ioseliani – díla
  • Pedagovové
  • Píseň
  • Překladatelé
  • Profily architektů
  • Profily básníků
  • Profily dramatiků
  • Profily herců
  • Profily mailřů
  • Profily překladatelů
  • Profily spisovatelů
  • Ramaz Čantladze
  • Ramaz Čantladze – obrazy
  • Ramaz Gigauri
  • Recenze knihy
  • Revaz Inanišvili
  • Režiséři
  • Rezo Amašukeli
  • Šalva Kikodze
  • Šalva Kikodze – obrazy
  • Silovan Narimanidze
  • Šota Čantladze
  • Spisovatele
  • Tamaz Čiladze
  • Tamaz Čiladze – díla
  • Tariel Čanturia
  • Tariel Čanturia – díla
  • Temur Babluani
  • Temur Babluani – knihy
  • Text písně
  • Uncategorized
  • Važa Pšavela
  • Vědci
  • Zaza Burčuladze
  • Zaza Burčuladze – knihy
  • Важа Пшавела – стихи
  • по-русски
  • გივი ჭიჭინაძე
 Archív 
  • May 2025
  • October 2024
  • September 2024
  • August 2024
  • July 2024
  • June 2024
  • May 2024
  • April 2024
  • March 2024
  • February 2024
  • May 2023
  • April 2023
  • March 2022

Kartuli.cz - Online portál o gruzínské literatuře, kultuře a jazyce.

Bohatství je jako moucha. Někdy na orchideji - někdy na hnoji.

gruzínské přísloví

Galerie obrazů gruzínských malířů

  • “Gruzínka v lečaki”
  • “Rodinná hostina”, 1907
  • “Chevsurský svátek”
2024 © kartuli.cz